Měsíční tanečnice 3

17. prosince 2006 v 17:18 | Zatima-chan |  Měsíční tanečnice
Z nádherného snu mě probudil nepříjemný zvuk budíku. Posadila jsme se na posteli a nepřítomně zamžourala. Byl to jen sen? Pomyslela jsme si a smutně si posteskla škoda.
Obleču si v rychlosti stejnokroj, který mám jako školní uniformu, jediná výhoda toho je že ráno když zaspím nemusím vymýšlet co si vezmu na sebe.Snažila jsme si usmažit amoletu ale ta úspěšně skončila v koši černá protože víc připomínala popel něž žlutou placku. Hospodině hadra pomyslela jsme si. Nazula si boty a vyšla ze dveří "Ahoj!" zakřičela jsme a zarazila se….Co to dělám ? pomyslela jsme si a ironicky jsme se zašklebila otočila jsme se a šla do školy. Ve škole jsme se s nikým nebavila a Mary jediná moje opravdová kamarádka nebyla ve škole. Domů jsme se vracela když už slunce zapadalo. Otevřela jsme dveře do prázdného bytu na svou sklíčenou náladu jsme už nemyslela. Vypnula záznamník na kterém bylo stejně jen několik vzkazů od otce s tím že nemůže přijet protože má moc práce a že mi bude posílat peníze. Byla jsem utahaná tak jsem se navečeřela objednané pizzy z restaurace, umyla se a šla spát . Sotva jsme zavřela oči jako bych procitla vše jsme viděla jasně stříbrný měsíc a toho kluka. Seděl na mém stole a četl nějakou knihu. Chvíli jsme pozorovala jeho zamyšlený pohled jak byl zabrán do čtení pak upřel pohled na mě a kouzelně se usmál "Už jsme myslel že se tě nedočkám můj kvítku."nakrčila jsme nos abych něco řekla ale pak jsme si to uvědomila. Nebyl to sen, byla to skutečnost! " No tak noc rychle odchází nemám času nazbyt." Řekl a pokynul rukou. Vznesla jsme se do vzduchu a jakoby kouzlem (ono to kouzlo bylo!) jsem na sobě měla šaty a byla učesaná " Tedy nechci nic říkat.." vzal mě za ruku "ale doufám že tě unesu potom co si do sebe dnes nacpala." Řekl a usmál se. To ještě víc přitvrdilo v tom jak jsme se začala červena " Měla jsme hlad..a …a co je ti vůbec do toho kolik toho sním co?!" v tom i on zrudl " Omlouvám se bylo to velmi netaktní přijmi mou omluvu." Řekl a uklonil se. " Omluva se přijímá." Řekla jsme mu mile a pokusila se o nejkrásnější úsměv co jsme měla na kontě.Vzal mě do náruče a vyletěl se mnou z okna letěli jsme až nad oceán a ta přistáli na mraku. Tančili jsme spolu. "Tak můj květe je čas se vrátit." Řekl když pomalu začal zapadat měsíc neskrývala jsem zklamání. Podal mi ruku a vzal mě domů. V mém pokoji jsem se k němu otočila "Mohu tě ještě o něco požádat?" zeptala jsme se zpříma " Jistě můj květe." Řekl sladce a já ho sjela ledovým pohledem " neříkej mi květe , kvítku ani nijak jinak kde bych mohla vystupovat jako kytka jsme Suzy!!!" Trochu překvapeně na mě zamrkal a pak se usmál " Ze všech tvých babiček právě ty mi nejvíc připomínáš tvoji prapraprababičku." Řekl a vzal moji tvář do dlaní skláněl se ke mně. Zase jsme zrudla a zavřela oči čekala jsme že mě políbí když můj pokoj zalil příliv světla otevřela jsme oči, Tsuki zmizel. Spiklenecky jsme se pro sebe zasmála. V autobusu jsem si sedla vedle okna a nepřítomně jsme se zahleděla do dálky "Suzy! Suzy! Země volá Suzy ozvi se." Podívala jsme se na naštvanou kamarádku a usmála se "Mary!" " No to je dost že si mě zaregistrovala na co si prosím tě myslela ten tvůj výraz sem si měla vyfotit vypadala jak zamilovanej blbec." Spustila na mě vztekle a já se dál culila. Sem zamilovaná uvědomila jsme si.
Týdny utíkali a moje láska se jen prohlubovala cítila jsme že už mi nestačí jen večery potřeboval jsme ho mít na blízku a nejhorší dny byli když byl nov. Od té doby co mi řekl že mu připomínám jeho první lásku už se mě nepokoušel políbit jen mi říkal různé věci o mích předcích. Jednoho večera když jsme seděli na jednom mraku mi s vážnou tváří řekl: "Už dlouho mi s nikým nebilo tak dobře jako s tebou mám pocit že se ke mně vrátil starý přítel. Mám pro tebe jednu zásadní otázku. Zůstaneš se mnou?" takhle otázka mě zaskočila ale tak jsme si přála vykřiknou ano. Zarazila jsme se při pomyšlení že to nejspíše nabízel i mým předchůdkyním a zajímalo mě proč odmítli. "Vidím že váháš jestli chceš dám ti tři dny na rozmyšlenou až budeš připravena přijdu si pro odpověď. Po ty tři dny mě neuvidíš." Řekl mi a vzal mě domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dajanka-kun dajanka-kun | Web | 17. října 2007 v 21:30 | Reagovat

Ááá, jak napínavéé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama